Nemyslíš, zaplatíš

Loni zemřelo 91 řidičů kvůli nepozornosti

Ze  statistik vyplývá, že nejčastější přičinou nehod byli řidiči, kteří se plně nevěnovali řízení vozidla – nepozornost loni způsobila na 12 tisíc nehod.

Pravdou zůstává, že množství nehod oproti roku 2008 výrazně pokleslo – o více než 85 tisíc, počet usmrcených je zase nejnižší od roku 1990. Otázkou je, zda se skutečně jedná o tak výrazný pokles v počtu dopravních nehod či zda je to pouze opticky způsobeno změnou legislativy, kdy se nemusí volat policie k dopravním nehodám, jejichž škoda nepřevýšila 100 000 Kč. Přesto na našich silnicích zahynulo 832 lidí. A právě kvůli nedostatečnému věnování se řízení zahynulo 91 osob.

Nesoustředěnost totiž výrazně zhoršuje reakce řidiče a jako taková se rozhodně nesmí podcenit. Na koncentraci řidiče může zapůsobit prakticky cokoliv – zvonění mobilu, nápadná reklama u silnice nebo nesvítící kontrolka na palubní desce. Všechny tyto faktory mají jedno společné – v daný okamžik zaujmou řidiče víc než samotné řízení.

Nehody jsou ovlivňovány jednak vlivy osobnostními, jednak vlivy situačními, popřípadě jejich interakcí. Lidský činitel je rozhodujícím faktorem dopravní bezpečnosti a dlouhodobý podíl řidičů motorových vozidel na zavinění dopravních nehod je přibližně 90%.

Například tolik prosazované používání mobilních telefonů s tzv. hands free sadou sice nenutí řidiče při jízdě držet telefonní přístroj v ruce, ale samotné telefonování je natolik rozptylující a odvádějící pozornost od řízení, že se často stává příčinou dopravní nehody. A což teprve vyťukávání SMS zpráv!

Výraznému zlepšení by rovněž napomohlo odstranění nadbytečných billboardů v bezprostředním okolí vozovek, které někdy nápaditě lákají kolemjedoucí řidiče tak, že hrozí nebezpečí dopravní nehody.

Velkou roli hraje také únava. Řidič po čtyřhodinové jízdě například reaguje jen s poloviční rychlostí, než s jakou by reagoval na stejný podnět při zahájení jízdy. Rychost a přesnost jeho reakcí se s prodlužující dobou řízení výrazně snižují. Tohoto faktu by si měli být vědomi především řidiči jedoucí  delší trasy (v zimních měsících automobilem do Itálie či Francie na jeden zátah, v letním období do Chorvatska či Španělska).

Každý řidič by proto měl s kolísavostí své koncentrace počítat a snažit se jí předejít. Je dobré každé    2 až 2,5 hodiny zastavit a alespoň na chvíli se protáhnout nebo občerstvit. Účinné je také krátké intenzivní větrání, pomůžou i žvýkačky nebo poslech hudby. Při delších cestách řidiči mnohdy podceňují význam a efekt krátkodobého odpočinku – ať již pasivního v podobě krátkého spánku za volantem odstaveného vozu, či naopak aktivního, tedy udělat několik dřepů, strečink svalů nebo například izometrické cvičení, což napomáhá znovuobnovení koncentrace pozornosti.

Zbytečnému rozptýlení řidiče předejde rovněž seřízení zrcátek, volantu nebo sedadla před samotným začátkem jízdy, ne až v jejím průběhu. Rovněž je důležité, aby si řidič před cestou připravil vše potřebné do svého dosahu, tak aby se nemusel zbytečně natahovat například pro sluneční brýle do bundy na zadním sedadle nebo pro plán cesty (nemá-li ve voze GPS navigační vybavení apod.).